Přeskočit na obsah

Velká mešita (Gaza)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velká mešita
المسجد العمري الكبير
Stav v prosinci 2022
Stav v prosinci 2022
Poloha
StátPalestinaPalestina Palestina
ObecGaza
Zeměpisné souřadnice
Velká mešita
Velká mešita
Základní informace
Typ mešitychrámová
Proud islámusunnitský
Statusv provozu
Architektonický popis
Stavební slohbyzantský, raně islámský
Vystavěna406, 7. století, 1150-1187
Kapacita5000 věřících
Počet minaretů1
Počet kupolí1
Materiálpískovec, mramor, olivové dřevo
Odkazy
AdresaDaraj, ulice Umar al-Mukhtar
Webwww.omary.in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velká mešita v Gaze (al-Džami' al-Akbar bi-Ghazza) nebo Velká Omarova mešita (arabsky|المسجد العمري الكبير) je největší a nejstarší mešita v pásmu Gazy.[1] Nachází se ve čtvrti Daraj v centru starého města Gaza na konci ulice Umar al-Mukhtar. Byla přestavěna z křesťanského chrámu.

První chrám a mešita

[editovat | editovat zdroj]

První budovou na tomto místě byl velký byzantský chrám, který v roce 406 našeho letopočtu dala postavit byzantská císařovna Aelia Eudocia, nebo císař Marcianus. Dowling se domníval, že císařovna dala na stavbu poslat z Caesareje sloupy synagógy.[2] Kostel je vyznačen na Madabské mapě Svaté země ze 6. století.

V prvních letech islámské vlády v 7. století byl byzantský kostel poprvé přestavěn na mešitu, a to generály voleného chalífy Omara ibn al-Chattába. Mešita je po něm stále alternativně pojmenována „al-Omari“, protože se proslavil muslimským dobýváním Palestiny. V roce 985 během vlády Abbásovců, arabský geograf al-Muqaddasi napsal, že Velká mešita byla „krásná mešita.“[3] 5. prosince 1033 zemětřesení způsobilo zřícení osmibokého minaretu této mešity.

Kostel templářů

[editovat | editovat zdroj]

Francouzští křižáci obsadili Gazu v roce 1150, kdy bylo horní město opuštěné. Protože neměli prostředky na obnovu zničené městské hradby, postavili na části pozemků malý opevněný hrad a jeho stráž svěřili řádu templářů, který udržel správu města až do roku 1187, kdy bylo dobyto Saladinem. Mezi lety 1150–1187 byl postaven kostel, který dnes tvoří jádro Velké mešity v Gaze. Nachází se v centru horního starého města, kde se v byzantské éře křižovaly dvě hlavní ulice Gazy.

Reliéf nalezený roku 1870 ve Velké mešitě, jméno „Hanania syn Jacobův“.

Románský kostel měl tři lodi s valenými klenbami sklenutými na mramorové sloupy s korintskými hlavicemi, druhotně použitými z raně byzantských ruin. Byl dlouhý 32 metrů (bez apsidy) a 20 metrů široký. Střední loď byla široká 8,20 metru a boční lodě široké 5–5,15 metru. Portikus západního průčelí byl rámován sloupy z mramoru s převýšeným oculem.

Kostel byl postaven na místě staršího chrámu a mešity Druhotně byly užity mramorové články. Sloup ve střední lodi nepochybně pochází z monumentální synagogy a nesl reliéf představující menoru (sedmiramenný svícen) s dvojjazyčným nápisem hebrejsky a řecky z byzantského období, ryté jméno „Hanania syn Jacobův“[4]]. Další mramorový sloup má stopy po použití jako kryt studny. Některé kamenné bloky nesou kamenické značky ve tvaru A, osmicíp�� hvězdy nebo ryby.

Komu byl tento kostel zasvěcen, není známo. Byl to farní kostel, nikoliv katedrála, protože Gaza v době křížových výprav nebyla sídlem latinského biskupství.

Mešita mamlúků

[editovat | editovat zdroj]

Po obsazení Gazy Saladinem v roce 1187 a krátkém znovudobytí Richardem Lví srdce v roce 1192-1193 byl kostel přeměněn na mešitu. Hlavní přestavba proběhla v letech 1297 až 1329, zejména za guvernéra a stavitele Sanjara al-Jawliho, jak dokládají arabské nápisy připomínající provedenou práci. Střední apsida byla zničena a na jejím místě postaven minaret. Jižní boční loď byla prodloužena směrem k jihu na modlitebnu, obrácenou směrem k Mekce. Na severu bylo vybudováno nádvoří obklopené arkádami. Mešita byla během osmanské éry pečlivě udržována a pravidelně obnovována. V roce 1663 dal Musa Paša, nástupce Huseina Paši přistavět mirhab modlitebny. Dokonce i v letech 1788-1789, kdy Gaza velmi upadala, dal místní guvernér Derwiš Hassan Paša, přestavět minaret a zrekonstruovat bazén.

Velká mešita

[editovat | editovat zdroj]

Mešita velmi utrpěla při bojích během první světové války. Dne 17. dubna 1917 Angličané bombardovali Gazu bráněnou osmanskými a rakousko-uherskými jednotkami a Velká mešita byla těžce zasažena. Oficiální britská média tvrdila, že tam Osmané skladovali munici. Minaret byl pobořen a středověké klenby lodí se částečně zřítily.

Obnovu budovy provedla Nejvyšší muslimská rada Palestiny, které předsedal jeruzalémský mufti, Mohammed Amin al-Husseini. Minaret byl dostavěn do téměř identické podoby v roce 1924 a přistavěno mu další patro. Obnova byla dokončena roku 1928.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grande Mosquée de Gaza na francouzské Wikipedii.

  1. wayback=20080921125813[nedostupný zdroj] Památky Gazy(anglicky)
  2. DOWLING, Theodor Edward, Gaza: A City of Many Battles (from the family of Noah to the Present Day). E.S. Gorham New York 1913, s. 80-82 dostupné online
  3. PRINGLE, 1993, s. 208-209
  4. [https: //archive.org/stream/archaeologicalre02cler#page/392/mode/2up], Charles Clermont-Ganneau, překlad z francouzštiny John Macfarlane, Archeological researches in Palestine during the years 1873-1874; Volume II, London 1896, s. 393n.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Charles Clermont-Ganneau (překlad John Macfarlane), Archeological researches in Palestine during the years 1873-1874; Volume II, London 1896, dostupné online (anglicky)
  • Pringle, Denys, The Churches of the Crusader Kingdom of Jerusalem: A Corpus. Cambridge University Press 1993. ISBN 0-521-39037-0.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]