Velká mešita (Gaza)
| Velká mešita المسجد العمري الكبير | |
|---|---|
.jpg) Stav v prosinci 2022 | |
| Poloha | |
| Stát |  Palestina |
| Obec | Gaza |
| Zeměpisné souřadnice | 31°30′14,4″ s. š., 34°27′51,84″ v. d. |
  Velká mešita | |
| Základní informace | |
| Typ mešity | chrámová |
| Proud islámu | sunnitský |
| Status | v provozu |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | byzantský, raně islámský |
| Vystavěna | 406, 7. století, 1150-1187 |
| Kapacita | 5000 věřících |
| Počet minaretů | 1 |
| Počet kupolí | 1 |
| Materiál | pískovec, mramor, olivové dřevo |
| Odkazy | |
| Adresa | Daraj, ulice Umar al-Mukhtar |
| Web | www.omary.in |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká mešita v Gaze (al-Džami' al-Akbar bi-Ghazza) nebo Velká Omarova mešita (arabsky|المسجد العمري الكبير) je největší a nejstarší mešita v pásmu Gazy.[1] Nachází se ve čtvrti Daraj v centru starého města Gaza na konci ulice Umar al-Mukhtar. Byla přestavěna z křesťanského chrámu.
První chrám a mešita
[editovat | editovat zdroj]První budovou na tomto místě byl velký byzantský chrám, který v roce 406 našeho letopočtu dala postavit byzantská císařovna Aelia Eudocia, nebo císař Marcianus. Dowling se domníval, že císařovna dala na stavbu poslat z Caesareje sloupy synagógy.[2] Kostel je vyznačen na Madabské mapě Svaté země ze 6. století.
V prvních letech islámské vlády v 7. století byl byzantský kostel poprvé přestavěn na mešitu, a to generály voleného chalífy Omara ibn al-Chattába. Mešita je po něm stále alternativně pojmenována „al-Omari“, protože se proslavil muslimským dobýváním Palestiny. V roce 985 během vlády Abbásovců, arabský geograf al-Muqaddasi napsal, že Velká mešita byla „krásná mešita.“[3] 5. prosince 1033 zemětřesení způsobilo zřícení osmibokého minaretu této mešity.
Kostel templářů
[editovat | editovat zdroj]Francouzští křižáci obsadili Gazu v roce 1150, kdy bylo horní město opuštěné. Protože neměli prostředky na obnovu zničené městské hradby, postavili na části pozemků malý opevněný hrad a jeho stráž svěřili řádu templářů, který udržel správu města až do roku 1187, kdy bylo dobyto Saladinem. Mezi lety 1150–1187 byl postaven kostel, který dnes tvoří jádro Velké mešity v Gaze. Nachází se v centru horního starého města, kde se v byzantské éře křižovaly dvě hlavní ulice Gazy.
Románský kostel měl tři lodi s valenými klenbami sklenutými na mramorové sloupy s korintskými hlavicemi, druhotně použitými z raně byzantských ruin. Byl dlouhý 32 metrů (bez apsidy) a 20 metrů široký. Střední loď byla široká 8,20 metru a boční lodě široké 5–5,15 metru. Portikus západního průčelí byl rámován sloupy z mramoru s převýšeným oculem.
Kostel byl postaven na místě staršího chrámu a mešity Druhotně byly užity mramorové články. Sloup ve střední lodi nepochybně pochází z monumentální synagogy a nesl reliéf představující menoru (sedmiramenný svícen) s dvojjazyčným nápisem hebrejsky a řecky z byzantského období, ryté jméno „Hanania syn Jacobův“[4]]. Další mramorový sloup má stopy po použití jako kryt studny. Některé kamenné bloky nesou kamenické značky ve tvaru A, osmicíp�� hvězdy nebo ryby.
Komu byl tento kostel zasvěcen, není známo. Byl to farní kostel, nikoliv katedrála, protože Gaza v době křížových výprav nebyla sídlem latinského biskupství.
Mešita mamlúků
[editovat | editovat zdroj]Po obsazení Gazy Saladinem v roce 1187 a krátkém znovudobytí Richardem Lví srdce v roce 1192-1193 byl kostel přeměněn na mešitu. Hlavní přestavba proběhla v letech 1297 až 1329, zejména za guvernéra a stavitele Sanjara al-Jawliho, jak dokládají arabské nápisy připomínající provedenou práci. Střední apsida byla zničena a na jejím místě postaven minaret. Jižní boční loď byla prodloužena směrem k jihu na modlitebnu, obrácenou směrem k Mekce. Na severu bylo vybudováno nádvoří obklopené arkádami. Mešita byla během osmanské éry pečlivě udržována a pravidelně obnovována. V roce 1663 dal Musa Paša, nástupce Huseina Paši přistavět mirhab modlitebny. Dokonce i v letech 1788-1789, kdy Gaza velmi upadala, dal místní guvernér Derwiš Hassan Paša, přestavět minaret a zrekonstruovat bazén.
Velká mešita
[editovat | editovat zdroj]Mešita velmi utrpěla při bojích během první světové války. Dne 17. dubna 1917 Angličané bombardovali Gazu bráněnou osmanskými a rakousko-uherskými jednotkami a Velká mešita byla těžce zasažena. Oficiální britská média tvrdila, že tam Osmané skladovali munici. Minaret byl pobořen a středověké klenby lodí se částečně zřítily.
Obnovu budovy provedla Nejvyšší muslimská rada Palestiny, které předsedal jeruzalémský mufti, Mohammed Amin al-Husseini. Minaret byl dostavěn do téměř identické podoby v roce 1924 a přistavěno mu další patro. Obnova byla dokončena roku 1928.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Nádvoří -
Arkádový dvůr (1867–1899) -
Půdorys mešity (1873) -
Západní průčelí po bombardování (1917) -
Stav před obnovou (1926) -
Arkádový sál (2009)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grande Mosquée de Gaza na francouzské Wikipedii.
- ↑ wayback=20080921125813[nedostupný zdroj] Památky Gazy(anglicky)
- ↑ DOWLING, Theodor Edward, Gaza: A City of Many Battles (from the family of Noah to the Present Day). E.S. Gorham New York 1913, s. 80-82 dostupné online
- ↑ PRINGLE, 1993, s. 208-209
- ↑ [https: //archive.org/stream/archaeologicalre02cler#page/392/mode/2up], Charles Clermont-Ganneau, překlad z francouzštiny John Macfarlane, Archeological researches in Palestine during the years 1873-1874; Volume II, London 1896, s. 393n.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Charles Clermont-Ganneau (překlad John Macfarlane), Archeological researches in Palestine during the years 1873-1874; Volume II, London 1896, dostupné online (anglicky)
- Pringle, Denys, The Churches of the Crusader Kingdom of Jerusalem: A Corpus. Cambridge University Press 1993. ISBN 0-521-39037-0.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká mešita (Gaza) na Wikimedia Commons