Přeskočit na obsah

Renaud Lavillenie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Renaud Lavillenie
Narození18. září 1986 (38 let)
Barbezieux-Saint-Hilaire
Povolánískokan o tyči a motocyklový závodník
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (2014)
Champion des champions français de L'Équipe (2014)
PříbuzníValentin Lavillenie (sourozenec)
Webwww.renaudlavillenie.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlato LOH 2012 skok o tyči
stříbro LOH 2016 skok o tyči
Mistrovství světa v atletice
bronz MS 2009 skok o tyči
bronz MS 2011 skok o tyči
stříbro MS 2013 skok o tyči
bronz MS 2015 skok o tyči
bronz MS 2017 skok o tyči
Halové MS v atletice
zlato HMS 2012 skok o tyči
zlato HMS 2016 skok o tyči
zlato HMS 2018 skok o tyči
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 2010 skok o tyči
zlato ME 2012 skok o tyči
zlato ME 2014 skok o tyči
bronz ME 2018 skok o tyči
Halové ME v atletice
zlato HME 2009 skok o tyči
zlato HME 2011 skok o tyči
zlato HME 2013 skok o tyči
zlato HME 2015 skok o tyči

Renaud Lavillenie (* 18. září 1986, Barbezieux-Saint-Hilaire, Poitou-Charentes) je francouzský atlet, olympijský vítěz, halový mistr světa, světový rekordman, trojnásobný mistr Evropy a čtyřnásobný halový mistr Evropy ve skoku o tyči.[1]

V roce 2007 skončil na mistrovství Evropy do 23 let v maďarském Debrecínu ve finále na desátém místě. O rok později skončil druhý na Evropském halovém poháru v atletice v Moskvě a neprošel sítem kvalifikace na halovém MS 2008 ve Valencii.

V roce 2009 se stal v italském Turíně halovým mistrem Evropy, když ve finále jako jediný překonal 581 cm. Druhý Pavel Gerasimov z Ruska a třetí Němec Alexander Straub skočili 576 cm.

21. června 2009 na mistrovství Evropy družstev v portugalském městě Leiria pokořil jako první Francouz v historii šestimetrovou hranici pod otevřeným nebem, když překonal laťku ve výšce 601 cm. Stal se novým držitelem národního rekordu. Ten držel hodnotou 598 cm od roku 1999 olympijský vítěz z Atlanty Jean Galfione.

Na světovém šampionátu 2009 v Berlíně vybojoval výkonem 580 cm bronzovou medaili. Stříbro získal jeho krajan Romain Mesnil, který skočil o pět centimetrů výš a zlato Australan Steven Hooker, který překonal 590 cm.

V roce 2010 neprošel sítem kvalifikace na halovém MS v katarském Dauhá, když nepřekonal 560 cm. V témže roce získal zlatou medaili na evropském šampionátu v Barceloně, kde ve finále jako jediný skočil 585 cm.

V roce 2011 obhájil na halovém ME v Paříži zlatou medaili z předchozího šampionátu v Turíně. Ve finále navíc vytvořil výkonem 603 cm nový rekord šampionátu. Na MS v atletice 2011 v jihokorejském Tegu bral bronz (585 cm).

V roce 2012 získal zlato na olympijských hrách v Londýně. Ve stejném roce vyhrál halové MS v tureckém Istanbulu a Mistrovství Evropy v atletice 2012 ve finských Helsinkách.

V roce 2013 znovu obhájil zlato na halovém ME v Göteborgu. Na MS v atletice 2013 v Moskvě získal stříbrnou medaili.

V letech 2010, 2011, 2012 a 2013 se stal vítězem Diamantové ligy.

Dne 15. února 2014 překonal v Doněcku světový halový rekord výkonem 616 cm.[2]

Na světových šampionátech v letech 2015 i 2017 získal v soutěži tyčkařů vždy bronzovou medaili. V olympijském závodu ve skoku o tyči v roce 2016 obsadil druhé místo.

V roce 2018 získal na ME v Berlíně bronzovou medaili výkonem 595 cm.

Osobní rekordy

[editovat | editovat zdroj]

Je jedním ze šesti tyčkařů, který překonali šestimetrovou hranici v hale i pod širým nebem. Totéž dokázali v celé historii jen Sergej Bubka, Radion Gataullin, Maxim Tarasov, Jeff Hartwig a Steven Hooker.

  • hala – 616 cm – 15. února 2014, Doněck
  • venku – 605 cm – 30. května 2015, Eugene
  1. GRIM, Filip; KUČEROVÁ, Martina. Kudlička skončil v olympijské tyčce osmý. Vyhrál Francouz Lavillenie. iDNES.cz [online]. 2012-08-10 [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. 
  2. ČTK, Sport.cz. Přepište dějiny! Francouzský tyčkař Lavillenie překonal letitý světový rekord legendárního Bubky. sport.cz [online]. 2014-02-15 [cit. 2014-02-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]